close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Věřím svému psovi a on věří mě, proto jsme tak skvělý tým

"Zabijáci" v mém životě

8. března 2007 v 15:00
Vkročila jsem do dveří veterinární ordinace a v dalších dveřích, proti mně, stál pitbul. No nazdar, teď po mě skočí a je po mě nebo minimálně po mém psím miláčkovi. Pit sklonil hlavu a nedůvěřivě si nás měřil. Já stála ztuhlá ve dveřích a neodvažovala se pohnout. Andry se hrnul dopředu a že prý se půjde s tím bájo psem kamarádit. Náhle se z ordinace ozval čísi hlas a ten "zabiják" poslušně odešel na místo. Hurá, oddechla jsem si a odvážně vkročila do čekárny.
Takhle probíhalo mé osobní seznámení s "psími zabijáky". Ovlivněna televizními reportážemi, jsem nikdy tomuto plemenu příliš nedůvěřovala. Ale televize nám nabízí hlavně senzace, takže i na tyto psy mám vlastní názor. V tuto dobu vychovávám druhé štěně (jiného plemene) a sama vím, že povaha psa je odraz povahy pána. Pes sám nikdy bezdůvodně nezaútočí, proč by to dělal? Pokud mu však dáme důvod, je náš zadek velmi silně ohrožen. Když svého psa nezvládáme, stane se z něho odjištěná bomba, ať se jedná o jakékoli plemeno.
Za pár dní jsem se do ordinace vrátila pro nějaké léky, tentokrát bez psa a ten "zabiják" tam byl zase. Odvážně jsem vkročila a pokukujíce po psovi, jsem se tvářila jako velký hrdina. Psík přišel, kupodivu velmi nesměle a začal mě očichávat. Přiznám se, že jsem čekala, kdy se do mě zakousne. "Kessy neotravuj" zněl povel paničky, ale Kessy byla neodbytná a vytrvale mě očichávala. Dokonce začala vrtět ocasem a zvědavě mě okukovala. Natáhla jsem ruku a pohladila si ji. Bylo to úplně něco jiného než hladit chlupatého psa, kterého mám doma. Kessy byla jakoby "tvrdá", její hladká, těsně přiléhající srst pro mě byla cosi nezvyklého. Líbila se mi. Sedla jsem si k ní na zem a začala ji drbat. Vrtěla ocasem a olizovala mi obličej. Prostě se chovala jako správný "zabiják" J. Jak už jsem psala, můj názor je, že pokud má pes správnou výchovu, stane se z něho pohodový kámoš na celý život, znovu, ať se jedná o jakékoli plemeno.
V současné době se s paničkou Kessy kamarádíme a já si postupně doplňuji znalosti o tomto plemeni. Vždy, když se vidíme, se na mě Kessy vrhne, nadšeně mě vítá a celou mě olíže. Jestli jsem někdy pochybovala, tak teď už stoprocentně vím, že i tihle psi jsou báječní a milí kamarádi bez ohledu na to, co si myslí okolí. Je mi jasné, že někdo prostě neuvěří, že i pitbul může být domácí miláček, ale proč by nemohl? Pokud pes útočí, je to také ukázka jeho sebevědomí. Znám psa, který není pitbul, je cvičen jako záchranář a byl schopný zaútočit na vše, co se ocitlo v jeho blízkosti. Má nízké sebevědomí a útočí ze strachu. Toho psa znám rok. Pokaždé, když jsem ho viděla na nějaké akci, kde jsme cvičili, mohla jsem vidět, jak obrovské pokroky tenhle pesan dělá. Za podpory svého pána si zvyšuje sebevědomí a jeho útoky se snížili na minimum. Je to všechno o výchově a přístupu. Člověk dokáže udělat zabijáka z každého psa, i z toho, který k tomu nemá žádné vlohy, prostě ho to naučí nebo ho k tomu donutí okolnosti, myslím toho psa.
Na pitbuly má každý jiný názor a tohle je můj pohled, jakožto naprostého laika.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama